Historie Ústavu klinické biochemie a hematologie

 

ÚKBH dnesHistorieOdkazy

 
 

Historie klinické biochemie ve FN Plzeň

Klinická biochemie je poměrně mladý obor: stejně tak oddělení klinické biochemie ve všech nemocnicích patří k oddělením nejmladším, nicméně velmi důležitým. Následující odstavce sledují vývoj oboru ve Fakultní nemocnici v Plzni od jeho osamostatňování v 50. letech do nynějšího období.

 

Pulfrichův subjektivní fotometr

Laboratorní vyšetření prováděly nejdříve sestry na interní klinice. Jednalo se o kvalitativní analýzu moče, nejjednodušší biochemické testy v krvi a základní vyšetření hematologická. První laboranti – mezi nimi i pozdější vedoucí laborantka samostatného oddělení Libuše Vodičková – nastoupily na interní kliniku až na počátku r. 1950. Organizačně byla laboratoř začleněna do interní kliniky. Nebyl určen její vedoucí, neoficiálně do ní docházel nejprve doc. Mecl, zajímající se zejména o hematologii, později MUDr. Vladimír Piroch, který byl současně diabetologem. V této době dostala laboratoř prvé přístroje, mezi nimi i Pulfrichův subjektivní fotometr (viz obrázek).

V letech 1953-59 byl vedoucím Ústřední laboratoře FN při interní klinice MUDr. Luboš Jadrný, specializací internista. Zprvu pracoval v laboratoři na částečný úvazek, který se postupně rozšiřoval a nakonec se dr. Jadrný této práci věnoval plně. Laboratoř se přestěhovala do definitivních prostorů v nově postaveném pavilonu 10, kde je umístěna dodnes. Zaváděly se nové metody, např. stanovení clearance kreatininu či amyláz. Dr. Jadrný se věnoval s velkým zanícením funkčním zkouškám ledvin.

V r. 1959 byl vypsán konkurs na vedoucího již samostatné Ústřední biochemické laboratoře FN. Na jeho podkladě byl přednostou jmenován MUDr. RNDR. Vilém Lahn. To již byla pracoviště klinické biochemie a hematologie odloučena a dále se vyvíjela samostatně; od r. 1962 platil oficiální název Oddělení klinické biochemie FN (dále OKB). Modernizovalo se vybavení laboratoře, došlo k rozvoji nových metod. Namátkou lze uvést stanovení aminotransferáz, hormonů, lipidů a mnohých dalších. Oddělení spolupracovalo s řadou klinik i při zavádění nových léčebných metod, jako byla např. transplantace ledvin. Začala se vyšetřovat acidobazická rovnováha, koncem šedesátých let získalo oddělení první automatický fotometr.

Po odchodu prim. Lahna do ciziny v r. 1969 dva roky vedl oddělení Ing. Svatopluk Virt jako zastupující přednosta. Kladl důraz zejména na dokonalou kontrolu a v dalších letech propracoval kontrolní systém; působil pak ve funkci zástupce primáře a vedoucího analytického provozu.

V r. 1971 byl jmenován primářem MUDr. Václav Holeček, CSc., který vedl oddělení až do konce r. 1990. V r. 1975 byl zakoupen první analyzátor. Rozvíjela se enzymová diagnostika, modernizace metod i přístrojového vybavení sledovaly celostátní trend. Testování a posléze zavedení metod enzymové imunoanalýzy bylo celostátní prioritou. K celostátním prioritám patří i zavedení některých jiných metod, mj. imunofixační elektroforézy pro detekci M-proteinu. V r. 1985 OKB FN v Plzni úspěšně vyřešilo rezortní výzkumný úkol “Využití výpočetní techniky při práci OKB”. Protože šlo o aplikovaný výzkum, byly získané poznatky ihned zavedeny do praxe a ve využití výpočetní techniky oddělení vždy patřilo mezi první v celostátním měřítku. OKB se podílelo i na mnohých výzkumných úkolech jiných klinik FN. Prim. Holeček řadu let pracoval ve funkci krajského odborníka a odvedl velký díl práce na poli standardizace metod.

Po celá dlouhá léta od r. 1954 byla vedoucí laborantkou Libuše Vodičková; věnovala práci na oddělení i své funkci krajské metodické vedoucí celoživotní úsilí a její organizační, odborné i lidské vlastnosti pomáhaly všem ostatním až do jejího odchodu do důchodu v r. 1989, kdy ji vystřídala Jaroslava Kubínová.

V r. 1990 byl na základě konkurzu jmenován vedoucím oddělení MUDr. Jaroslav Racek, CSc., který se v r. 1991 habilitoval a stal se docentem biochemie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Změny, ke kterým došlo v naší společnosti, se odrazily i v utváření a výkonnosti oddělení: na počátku devadesátých let se zlepšilo přístrojové vybavení a byly zavedeny nové, do té doby neprováděné metody. Je třeba jmenovat především množství imnochemických metod, kdy se kromě specifických proteinů zavedlo stanovení protilátek proti virům hepatitid a některým jiným infekčním agens, začaly se stanovovat hladiny léků s následným zhodnocením farmakokinetiky. Rozšířilo se spektrum a zlepšila dostupnost toxikologických analýz, kvalita analýzy močových konkrementů atd. Živě bylo prováděno více než 200 metod. V maximální možné míře byla využívána výpočetní technika při organizaci práce i interpretaci výsledků. Více než dvojnásobného počtu vyšetření v r. 1994 ve srovnání s r. 1989 bylo dosaženo výrazným růstem produktivity práce při redukci počtu pracovníků o téměř 30 %. OKB přitom pracovalo nejen pro Fakultní nemocnici, ale i pro rostoucí počet soukromých ordinací a speciální vyšetření provádělo i pro jiná zdravotnická zařízení západočeského regionu.

I když hlavní oblastí práce bylo vždy provádění klinicko-biochemických analýz v rámci léčebně preventivní péče, zabývalo se OKB i výzkumnou činností. Na oddělení bylo sestrojeno několik biosenzorů, o nichž lze hovořit jako o světových prioritách. Problematika biosenzorů byla rovněž obsahem výzkumného úkolu, který OKB řešilo ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě; sponzorovala ho federální vláda USA. V roce 1994 byl obhájen tříletý výzkumný úkol (grant IGA MZ ČR) týkající se účinku volných radikálů u různých chorob a možností jejich ovlivnění; v řešení této problematiky patří pracoviště k uznávaným špičkám v ČR a řada prací byla zveřejněna i v mezinárodním měřítku. Ve spolupráci s mnohými pracovišti FN i jiných ústavů pak pokračovalo OKB ve výzkumu v této oblasti.

Nedílnou součástí činnosti OKB byla vždy i pedagogická činnost. Pracovníci OKB po léta zajišťovali výuku klinické biochemie na Střední zdravotnické škole v Plzni, obor zdravotní laborant, včetně praktického výcviku. Doc. Racek a dr. Holeček se podíleli na výuce studentů Lékařské fakulty UK v Plzni. Zprvu probíhala výuka KB ve formě stáží studijních skupin v rámci výuky lékařské chemie. Teprve po r. 1989 došlo k zásadní změně. Klinická biochemie se stala výukovým předmětem na LF UK v Plzni. Byl jí věnován týdenní blok přednášek a seminářů, ukončený zápočtem. Blok probíhal v 6. ročníku všeobecného směru v rámci výuky vnitřního lékařství. Pracovníci OKB se zapojili i do výuky nově koncipovaného bakalářského studijního oboru ošetřovatelství.

V r. 1985 se vytvořilo druhé velké pracoviště OKB v novém areálu FN Lochotín. Postupně se rozšiřovalo spektrum metod prováděných na tomto pracovišti a lze říci, že od r. 1994, kdy se OKB ve FN Lochotín stalo samostatným oddělením, bylo spektrum metod zcela rovnocenné pracovišti v areálu FN Bory. Vedoucí OKB FN Lochotín byla ustavena MUDr. Hana Rusňáková, vedoucí laborantkou Anna Čásová. Dr. Rusňáková se kromě vedení oddělení podílela na vzniku a provozu metabolické ordinace OKB, zaměřené na diagnostiku a léčbu poruch lipidového metabolismu; ordinace byla zprvu začleněna pod 1. interní kliniku, v r. 1993 se stala součástí OKB.

 

Starý a moderní polarizační mikroskop

Dne 1. ledna 1997 byl z iniciativy doc. Racka a za podpory děkana LF UK v Plzni v areálu FN Lochotín zřízen Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky (ÚKBD) Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni. Vznikl spojením tří pracovišť: oddělení klinické biochemie, rutinních laboratoří oddělení klinické hematologie a toxikologického úseku kliniky pracovního lékařství a byl členěn na tři pracovní úseky, s cílem další integrace laboratorních oborů v rámci tohoto ústavu, tak jak se měla rozvíjet lůžková a ambulantní část nové Fakultní nemocnice v Plzni-Lochotíně.

Vedoucím ÚKBD se na základě konkurzu stal doc. Racek, jeho zástupkyní pro léčebně preventivní péči dr. H. Rusňáková a vedoucí laborantkou A. Čásová.

Vedoucí lékařkou samostatného Oddělení klinické biochemie v areálu FN Plzeň-Bory byla jmenována MUDr. Vlasta Petříková, vrchní laborantkou zůstala J. Kubínová. Toto pracoviště klinické biochemie ve FN Bory se soustředilo zejména na zdravotnickou problematiku, významně se podílelo na rozvoji výpočetní techniky v rámci laboratorního informačního systému a jeho propojení s klinickou sítí, zapojilo se však i do řešení výzkumných úkolů klinik ve FN Bory. Konsolidační tendence ve FN Bory se projevily plánem společného příjmového oddělení pro OKB, Oddělení klinické hematologie a imunochemický úsek Oddělení nukleární medicíny.

ÚKBD vznikl jako školské zařízení pracující současně pro Fakultní nemocnici s cílem plnit tři základní povinnosti. V době vzniku ÚKBD k nim patřily:

  1. Pedagogická činnost. Pracovníci ÚKBD zajišťovali výuku klinické biochemie studentů 6. (později 5.) ročníku LF včetně výuky v anglickém jazyce a podíleli se na výuce patobiochemie v ročníku čtvrtém. Dále vyučovali předmět laboratorní metody u studentů bakalářství na LF, a to jak v prezenčním (řádném), tak i kombinovaném (externím) studiu. Současně byli garanty výuky klinické biochemie na Střední a vyšší odborné škole zdravotnickév Plzni. V rámci západočeského regionu se stal ÚKBD i centrem postgraduálního vzdělávání zdravotních laborantů, lékařů a biochemiků-analytiků.
  1. Léčebně preventivní péče. Laboratoře ÚKBD byly schopny zajistit provádění širokého spektra laboratorních metod klinicko-biochemických včetně metod speciálních, vyšetření krevního obrazu a koagulačních analýz, dále provádění základních toxikologických vyšetření u akutních otrav a toxikomanů a vyšetření v rámci průmyslové toxikologie pro celý západočeský region. K dalším vyšetřením patřilo stanovení hladin léků včetně farmakokinetického zhodnocení, stanovení hladin některých hormonů a serologická diagnostika hepatitid. Práce ÚKBD byla organizována pomocí sítě laboratorního informačního systému s přímým napojením analyzátorů a propojením se sítí klinických pracovišť. ÚKBD – stejně jako předchozí OKB – byl napojen na celostátní systémy kontroly kvality v biochemii, hematologii i serologii a na mezinárodní systém kontroly kvality speciálních biochemických analýz. V rámci ÚKBD dále pracovala ordinace pro poruchy metabolismu, dispenzarizující převážně pacienty s hyperlipoproteinémií a jinými závažnými rizikovými faktory aterosklerózy.

  2. Vědecko-výzkumná činnost ÚKBD byla podložena řešením vlastního grantu IGA Ministerstva zdravotnictví ČR i významným podílem na grantech jiných klinik UK. Výzkum ÚKBD byl zaměřen na studium působení volných radikálů při vzniku, průběhu a rozvoji komplikací závažných chorob; cílem tohoto aplikovaného výzkumu byl návrh a ověření účinku antioxidantů v prevenci a léčbě těchto stavů, kam patří např. ateroskleróza, zhoubné nádory, diabetes mellitus aj. Později se výzkumná problematika rozšířila na tudium rizikových faktorů aterogeneze a metabolických odchylek nemocných v terminálním stadiu selhání ledvin.

S nástupem nového vedení FN byla zcela změněna i koncepce a organizace komplementu. Od 1. ledna 2000 byl z organizační struktury ÚKBD vyčleněn úsek hematologie a stal se znovu součástí Oddělení klinické hematologie. Ke stejnému datu bylo rozhodnuto o organizačním splynutí ÚKBD FN Lochotín a OKB FN Bory. Toto oddělení se stalo součástí ÚKBD jako jeho čtvrtý úsek. Zdravotnickou zástupkyní vedoucího ústavu se stala opět na základě výběrového řízení dr. V. Petříková, vrchní laborantkou J. Kubínová.

V této podobě fungoval ÚKBD až do konce ledna 2003, kdy po jeho spojení s Oddělením klinické hematologie FN vznikl Ústav klinické biochemie a hematologie (ÚKBH) Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni.